Je to orgán umožňující pohyb. Je tvořen svalovými vlákny. Ty se skládají z myofibril a ty se skládají se z myofilament, tj. aktinová filamenta a myosinová filamenta – s průměrem cca 10 nm.
Svalová vlákna jsou inervovány motoneurony (nervovými buňkami). Motorická jednotka představuje počet svalových vláken inervovaných právě jednou nervovou buňkou.
Čím více dokážeme během vykonávání pohybu zapojit motorických jednotek, tím bude větší vyvinutá síla, a tím pádem bude i větší rychlost. Když nám vzrůstají silové schopnosti, nemusí to tudíž být pouze “zvětšujícími” se svaly.
Podle intenzity svalové práce se zapojují jednotlivá svalová vlákna. Při nízké intenzitě jsou to převážně pomalá a při vyšších intenzitách spíše rychlá svalová vlákna.
Jejich poměr je z 80% určen genetickou informací (Dylevský, 2009). Zbylých cca 20 % se dá ovlivnit tréninkem. Důležité je zmínit, že svalová vlákna nám v průběhu života nepřibývají spíše se mění jejich poměr.
Pomalá červená vlákna – vytrvalost, malý objem,hodně prokrvené, energie z tuků, přísun kyslíku.
Rychlá bílá vlákna – síla, rychlost, velký objem, energie z cukrů, bez přístupu kyslíku.
Pokud bude mít sportovec vyšší množství pomalých vláken bude lepší vytrvalecs s “útlejší” postavou. V opačném případě bude mít předpoklady k síle, rychlosti a jeho postava bude robustnější.
Po 50. roce života dochází k úbytku svalových vláken (Faulkner et al, 2007) tak, že v 80 letech ztrácíme až 50% svalových vláken. Roste také podíl vytrvalostních svalových vláken na úkor rychlostních.
Tonické
Fázické
Nelze tedy tvrdit, že určitá skupina svalů obsahuje převahu pomalých nebo rychlých svalových vláken.
“Zkrácení” svalu je Nejasný termín. Vhodnější je “Délka svalu” (Schlegel, 2021).
Dle výzkumů se zvětšuje: s růstem kostí; u sprinterů (Abe et al., 2000), Po silovém cvičení u seniorů (Timmins et al., 2016). Po dlouhodobě vykonávaném strečinku (v řádech mnoha měsíců) (Panidi a kol., 2021).
Zmenšuje se u seniorů nad 70 let o cca 10% (Narici et al., 2003). Při klidu na lůžku trvajícím déle jak měsíc nebo imobilizaci (sádra apod.).
Neexistuje jednoduchý model rozdělení svalů na ty, které obecně protahujeme a druhé, na které cílíme posílení (Hadviková N., 2014). Ovlivňují to další faktory (stres, denní doba…). Mírně zkrácený sval většinou bývá silný, zatímco velmi zkrácený sval často bývá i velmi slabý. Způsobů, jak se mohou svaly chovat je několik, rozhodně ne dva, jak se všude obecně učí.
Výsledky vybraných výzkumů:
Z výše uvedeného je patrné, že zkrácení svalu neovlivňuje jen protahování, ale také silový trénink. Mimoto ho také ovlivňuje myofasciální uvolnění (válcování svalů), dechové techniky apod.
Je zřejmé, že strečink a silový trénink mají podobné účinky na zkrácení svalu. I z tohoto důvodu je nežádoucí zaměřovat se na protažení určitých partií a posílení jiných.
Oslabení svalu je spíše než genetickou predispozicí způsobeno snížením jeho síly, kdy nedostatečně využíváme sval. Další důležitou roli hraje nevhodný životní styl. Viz studie o poklesu síly jednotlivých svalů (Cuellar et al. 2017).
Tonické svaly mají přirozeně vyšší klidové napětí než svaly fázické (TO NEMÁ VLIV NA ZKRÁCENÍ SVALU nebo ovlivnění držení těla). Je nepravděpodobné, že by mírně zvýšené svalové napětí mělo vést ke zkrácení svalu (Schlegel, 2021).
Nelze dále tvrdit, že pohybová aktivita dlouhodobě zvyšuje svalové napětí. Viz. výzkum (Mckay et al., 2008), který zjistil, že po silové nebo vytrvalostní aktivitě střední intenzity se napětí svalu přiblíží výchozím hodnotám cca po 90 až 240 minutách.
Zvýšené svalové napětí může být způsobeno bolestí, spasmy, u výhřezu plotének, kdy je narušena integrita měkkých tkání, obecně fyzickým či psychických stresem (Mense & Masi, 2010).
Reference:
Hadviková, N. (2014). Protažení zkrácených svalů a posílení oslabených – skutečně je to tak jednoduché? Získano 10.11.2023 z http://coretraining.cz/2014/11/protazeni-zkracenych-svalu-a-posileni-oslabenych-skutecne-je-to-tak-jednoduche/